učím se z nezdarů

NEÚSPĚCH je pevnou součástí našich osobních i pracovních životů. Neúspěch je z podstaty věci neodvratitelný: jakákoliv lidská činnost, která podléhá určitému typu hodnocení, se z určitého úhlu pohledu pohybuje na škále mezi úspěchem a neúspěchem. Hodnocení toho, co je úspěchem a co je naopak neúspěchem, může a nemusí být objektivní. Vždy záleží na očekáváních, která si od dané činnosti slibujeme. Pocit (ne)úspěchu je vysoce závislý na míře sebedůvěry, kterou člověk disponuje. Existují příklady lidí, kteří i přes řadu překážek, pro jiné těžko překonatelných, minulých i současných považují svůj život za úspěšný a dokáží k neúspěchu přistupovat jako k příležitosti poučit se, hledat novou cestu, nikoliv se jím nechat demotivovat a odradit. A na druhou stranu existují lidé, kteří i přes objektivně příznivé životní podmínky považují svůj život za neúspěšný a upadají do stavu apatie, cítí sami sebe jako oběti, jsou paralyzováni ve snaze cokoliv dalšího podniknout, aby se opět nesetkali s pocitem neúspěchu. 

Většina projektů, na kterých pracujeme, podléhá vývoji a změnám. Cesta, jak dosáhnout strategický cíl, často není zmapována a jsme často první, kdo se o něj pokouší. Ne vše se vždy podaří na první pokus, jen je potřeba neúspěch neopakovat a poučit se z něj. Proto může být každý neúspěch zároveň PŘÍNOSEM do dalších projektů a kroků.

klíčová slova

důvěra - sebedůvěra - odolnost - dobrý pocit - radost - spokojenost - seberealizace - bezpečí - zpětná vazba